Tešanj
První zmínka o městě pochází z roku 1461, kdy je Tešanj poprvé zmíněn v písemném dokumentu krále Štěpána Tomaševiće, ve kterém svému strýci Radivojovi. Tomu zde předal kromě jiných svých majetků i „město Tešanj na Usoře (regionu)“. Mezi lety 1463 až 1476 bylo město součástí středověkého bosenského království, sídlil zde Radivoj Kotromanić. Poté se stalo, spolu s celou Bosnou, na dlouhou dobu součástí Osmanské říše.
Nejstarší muslimské památky v Tešanji jsou z poloviny 16. století a o jejich výstavbu se zasloužil turecký správce Gazi Ferhad-bey. Mezi tyto stavby patří např. mešita Ferhadija. V této době již také existoval středověký hrad nad městem.
V 17. a 18. století existovalo v Tešanji na 40 obchodů. Byla také zbudována hodinová věž (sahat kula), která je 18,5 m vysoká. Od roku 1890 ukazuje čas dle evropských standardů.
Od roku 1918 byl Tešanj součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později Jugoslávie. Po roce 1929 byl administrativně součástí Vrbaské bánoviny.
Mapa - Tešanj
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |