Mapa - Tešanj

Tešanj
Tešanj je město a sídlo stejnojmenné opčiny v Bosně a Hercegovině v Zenicko-dobojském kantonu. Nachází se asi 14 km jihozápadně od Doboje a asi 64 km severovýchodně od Zenice. V roce 2013 žilo v Tešanji 5 531 obyvatel, v celé opčině pak 46 135 obyvatel.

První zmínka o městě pochází z roku 1461, kdy je Tešanj poprvé zmíněn v písemném dokumentu krále Štěpána Tomaševiće, ve kterém svému strýci Radivojovi. Tomu zde předal kromě jiných svých majetků i „město Tešanj na Usoře (regionu)“. Mezi lety 1463 až 1476 bylo město součástí středověkého bosenského království, sídlil zde Radivoj Kotromanić. Poté se stalo, spolu s celou Bosnou, na dlouhou dobu součástí Osmanské říše.

Nejstarší muslimské památky v Tešanji jsou z poloviny 16. století a o jejich výstavbu se zasloužil turecký správce Gazi Ferhad-bey. Mezi tyto stavby patří např. mešita Ferhadija. V této době již také existoval středověký hrad nad městem.

V 17. a 18. století existovalo v Tešanji na 40 obchodů. Byla také zbudována hodinová věž (sahat kula), která je 18,5 m vysoká. Od roku 1890 ukazuje čas dle evropských standardů.

Od roku 1918 byl Tešanj součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později Jugoslávie. Po roce 1929 byl administrativně součástí Vrbaské bánoviny.

 
Mapa - Tešanj
Mapa
Google Earth - Mapa - Tešanj
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Tešanj
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Tešanj
OpenStreetMap
Mapa - Tešanj - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Tešanj - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Tešanj - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Tešanj - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Tešanj - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Tešanj - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Tešanj - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Tešanj - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Tešanj - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Tešanj - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí / Босна и Херцеговина), zkratkou BiH, někdy zvaná jednoduše Bosna, je přímořská země v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Jejím hlavním a zároveň největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvateli (2013). Bosna hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou pásu 20 km na pobřeží Jaderského moře kolem města Neum, (díky kterému Bosně náleží i tři malé ostrůvky). Střední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí má mírné kontinentální klima, ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má středozemní klima a nízký reliéf.

Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
BAM Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) KM or КМ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
BS Bosenština (Bosnian language)
HR Chorvatština (Croatian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Srbsko 
  •  Černá Hora